UP TGT Sanskrit Solved Paper

[su_accordion]कादम्बरी का प्रमुख पात्र है?[/su_accordion]
(A) चन्द्रापीड
(B) चाण्डालकन्या
(C) कादम्बरी
(D) शुकनास
[su_spoiler title=”Answer”]चन्द्रापीड
[/su_spoiler]
[su_accordion]’धूता’ किस कृति से संबंधित है?[/su_accordion]
(A) किरातार्जुनीयम्
(B) वेणीसंहार
(C) मृच्छकटिकम्
(D) नागानन्द
[su_spoiler title=”Answer”]मृच्छकटिकम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]सत्व गुण होता है[/su_accordion]
(A) भारी
(B) चंचल
(C) लघु प्रकाशक
(D) उपष्टम्भक
[su_spoiler title=”Answer”]लघु प्रकाशक
[/su_spoiler]
[su_accordion]सांख्यदर्शन के अनुसार सृष्टि का निर्माण कितने तत्वों से हुआ है?[/su_accordion]
(A) 25 तत्वों से
(B) 23 तत्वों से
(C) 24 तत्वों से
(D) 5 तत्वों से
[su_spoiler title=”Answer”]25 तत्वों से
[/su_spoiler]
[su_accordion]सांख्यदर्शन के प्रवर्तक हैं?[/su_accordion]
(A) भारद्वाज मुनि
(B) कपिल मुनि
(C) बादरायण मुनि
(D) भौमिक मुनि
[su_spoiler title=”Answer”]कपिल मुनि
[/su_spoiler]
[su_accordion]’मनस्तु साधुध्वनिभिः पदे पदे, हरन्ति सन्तो मणिनूपुरा इव’-पंक्तियां किस ग्रन्थ से उद्धृत हैं?[/su_accordion]
(A) नीतिशतक
(B) मेघदूत
(C) कादम्बरी
(D) शिशुपालवधम्
[su_spoiler title=”Answer”]कादम्बरी
[/su_spoiler]
[su_accordion]’विन्ध्यवनभूमिरिव वेत्रलतावती’ निम्नांकित में से किसका विशेषण[/su_accordion]
(A) प्रतिहारी
(B) चाण्डालकन्या
(C) महाश्वेता
(D) कुलदेवी
[su_spoiler title=”Answer”]प्रतिहारी
[/su_spoiler]
[su_accordion]शिशुपालवधम् के प्रथम सर्ग का प्रधान छन्द है[/su_accordion]
(A) वसन्ततिलका
(B) इन्द्रवज्रा
(C) उपजाति
(D) वंशस्थ
[su_spoiler title=”Answer”]वंशस्थ
[/su_spoiler]
[su_accordion]’श्रियः पतिः श्रीमति शासितुं जगत्’ में श्रीमति शब्द निम्नांकित में से किसका विशेषण है?[/su_accordion]
(A) लक्ष्मी
(B) नारद
(C) वसुदेव का घर
(D) क्षीरसागर
[su_spoiler title=”Answer”]वसुदेव का घर
[/su_spoiler]
[su_accordion]’सती च योषित्प्रकृति सुनिश्चला पुमांसमभ्येति भवान्तरेष्वपि’ पंक्ति किस ग्रन्थ से उद्धृत है?[/su_accordion]
(A) शिशुपालवधम्
(B) शिवराजविजयम्
(C) मनुस्मृति
(D) कुमारसम्भवम्
[su_spoiler title=”Answer”]शिशुपालवधम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’येनाङ्गविकारः’ एवं ‘इत्थंभूतलक्षणे’ सूत्रों से विभक्ति होती है[/su_accordion]
(A) द्वितीया
(B) द्वितीया एवं तृतीया
(C) तृतीया
(D) तृतीया एवं पञ्चमी
[su_spoiler title=”Answer”]तृतीया
[/su_spoiler]
[su_accordion]’दाक्षी’ में स्त्री प्रत्यय है[/su_accordion]
(A) ङीष्
(B) ङीन्
(C) टाप्
(D) ऊडू
[su_spoiler title=”Answer”]ङीष्
[/su_spoiler]
[su_accordion]कादम्बरी में किस रीति का प्रयोग हुआ है?[/su_accordion]
(A) वैदर्भी रीति
(B) गौड़ी रीति
(C) लाटी रीति
(D) पाञ्चाली रीति
[su_spoiler title=”Answer”]पाञ्चाली रीति
[/su_spoiler]
[su_accordion]’वयसि प्रथमे’ सूत्र से विहित प्रत्यय है[/su_accordion]
(A) ङीष्
(B) टाप्
(C) ङीप्
(D) ङीन्
[su_spoiler title=”Answer”]ङीष्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अवेस्ता’ भाषा है[/su_accordion]
(A) ईरानी
(B) भारतीय
(C) ग्रीक
(D) उपर्युक्त में से कोई नहीं
[su_spoiler title=”Answer”]ईरानी
[/su_spoiler]
[su_accordion]भाषा के ‘धातु सिद्धांत’ के प्रतिपादक हैं[/su_accordion]
(A) रूसो
(B) मैक्समूलर
(C) हारडर
(D) अरस्तू
[su_spoiler title=”Answer”]मैक्समूलर
[/su_spoiler]
[su_accordion]कर्मवाच्य संभव है[/su_accordion]
(A) सकर्मक-अकर्मक में
(B) केवल सकर्मक में
(C) केवल अकर्मक में
(D) उपर्युक्त सभी में
[su_spoiler title=”Answer”]केवल सकर्मक में
[/su_spoiler]
[su_accordion]यास्क का सम्बन्ध है[/su_accordion]
(A) निरुक्त से
(B) प्रातिशाख्य से
(C) महाभाष्य से
(D) प्राचीन व्याकरण से
[su_spoiler title=”Answer”]निरुक्त से
[/su_spoiler]
[su_accordion]’नक्षत्रवाची’ शब्द काल विशेष को प्रकट करता है तो विभक्ति होती है[/su_accordion]
(A) चतुर्थी-पञ्चमी
(B) प्रथमा-द्वितीया
(C) द्वितीया-तृतीया
(D) तृतीया-सप्तमी
[su_spoiler title=”Answer”]तृतीया-सप्तमी
[/su_spoiler]
[su_accordion]’विषमबाणलीला’ किसकी रचना है?[/su_accordion]
(A) दण्डी
(B) भामह
(C) आनन्दवर्धन
(D) रुद्रट
[su_spoiler title=”Answer”]आनन्दवर्धन
[/su_spoiler]
[su_accordion]अवन्ति सुन्दरी के लेखक हैं[/su_accordion]
(A) दण्डी
(B) बाणभट्ट
(C) भट्टनारायण
(D) अम्बिकादत्त व्यास
[su_spoiler title=”Answer”]दण्डी
[/su_spoiler]
[su_accordion]’मृच्छकटिकम्’ किस कोटि का रूपक है?[/su_accordion]
(A) भाण
(B) प्रहसन
(C) प्रकरण
(D) व्यायोग
[su_spoiler title=”Answer”]भाण
अधोलिखितं गद्यांशं पठित्वा प्रश्नानामुत्तराणां
उपयुक्तविकल्पस्य चयनं कुरुत –
जन्मभूमिः मनुष्यस्य सर्वदैव आदरस्य पात्रं भवति । कुत्रापि गतो मनुष्यो जन्मभूमिं सद स्मरत्येव, तस्याः दर्शनस्य अभिलाषः तस्य हृदये वर्तते। भारतवर्षमिदमस्माकं जन्मभूमिः। भारतवर्षञ्चारस्माकं देशः। स्वदेशस्य कृते हृदये सम्मान : आदरश्च भवतः।
[/su_spoiler]
[su_accordion]प्रथमपङ्कत्यां क्रियापदं किम्?[/su_accordion]
(A) भवति
(B) आदरस्य
(C) जन्मभूमिः
(D) पात्रम्
[su_spoiler title=”Answer”]आदरस्य
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अस्माकं’ पदं कस्मिन् वचनेऽस्ति?[/su_accordion]
(A) एकवचने
(B) बहुवचने
(C) द्विवचने
(D) किमपि न
[su_spoiler title=”Answer”]द्विवचने
[/su_spoiler]
[su_accordion]’भवतः’ अस्य पदस्य लकारं चिनुत-[/su_accordion]
(A) लोट
(B) लङ्
(C) लट्
(D) विधिलिङ्ग
[su_spoiler title=”Answer”]विधिलिङ्ग
[/su_spoiler]
[su_accordion]’देशः’ इति शब्दस्य विपरीतपदं लिखत-[/su_accordion]
(A) स्वदेशः
(B) परदेसः
(C) कुदेशः
(D) विदेशः
[su_spoiler title=”Answer”]स्वदेशः
[/su_spoiler]

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Scroll to Top