UP TGT Sanskrit Question Paper Pdf Download

[su_accordion]’लावणिक’ का स्त्रीलिंग क्या होगा?[/su_accordion]
(A) लावणिकी
(B) लावणिका
(C) लावणिक्
(D) लावणिजा
[su_spoiler title=”Answer”]लावणिकी
[/su_spoiler]
[su_accordion]”लौकिकानां हि साधूनामर्थ वागनुवर्तते। ऋषीणां पुनराधानां वाचमर्थोऽनुधावति।।’ यह उपर्युक्त श्लोक किस ग्रंथ से है[/su_accordion]
(A) अभिज्ञान शाकुन्तलम्
(B) शिशुपालवधम्
(C) उत्तररामचरितम्
(D) रघुवंशम्
[su_spoiler title=”Answer”]उत्तररामचरितम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’कस्यात्यन्तं सुखमुपनतं दु:खमेकान्ततो वा; नीचैर्गच्छत्युपरि च दशा चक्रनेमिक्रमेण।” इस श्लोक का संदेश है[/su_accordion]
(A) संसार परिवर्तनशील है
(B) दुःख में स्थिर रहना चाहिए
(C) सुख-दुःख परिवर्तनशील है
(D) नीच का साथ नहीं देना चाहिए
[su_spoiler title=”Answer”]सुख-दुःख परिवर्तनशील है
[/su_spoiler]
[su_accordion]’बाण’ का काल कौन-सा है?[/su_accordion]
(A) सप्तम शताब्दी का पूर्वार्ध
(B) छठी शताब्दी
(C) चतुर्थ शताब्दी
(D) अष्टम शताब्दी
[su_spoiler title=”Answer”] सप्तम शताब्दी का पूर्वार्ध
[/su_spoiler]
[su_accordion]’तद्दोषौ शब्दार्थो सगुणावनलंकृती पुनः क्वापि’ लक्षण है[/su_accordion]
(A) अलंकार का
(B) गुण का
(C) काव्य का
(D) दोष का
[su_spoiler title=”Answer”]काव्य का
[/su_spoiler]
[su_accordion]मम्मट के अनुसार काव्य-प्रयोजन की संख्या है[/su_accordion]
(A) चार
(B) पाँच
(C) छः
(D) सात
[su_spoiler title=”Answer”]छः
[/su_spoiler]
[su_accordion]अगस्त्याश्रम में राम के रहने के लिए पर्णकुटी का निर्माण किसने किया था[/su_accordion]
(A) राम
(B) लक्ष्मण
(C) अगस्त्य
(D) शिव
[su_spoiler title=”Answer”] लक्ष्मण
[/su_spoiler]
[su_accordion]कादम्बरी है[/su_accordion]
(A) आख्यायिका
(B) कथा
(C) प्रकरण
(D) ऐतिहासिक काव्य
[su_spoiler title=”Answer”]कथा
[/su_spoiler]
[su_accordion]’वाक्यं रसात्मक काव्यम्’ के प्रतिपादक हैं[/su_accordion]
(A) मम्मट
(B) जगन्नाथ
(C) विश्वनाथ
(D) आनन्दवर्धन
[su_spoiler title=”Answer”]विश्वनाथ
[/su_spoiler]
[su_accordion]’श्लिष्टैः पदरैनेकार्याभिधाने श्लेषइष्यते’ श्लेष के इस लक्षण के प्रतिपादक हैं[/su_accordion]
(A) विश्वनाथ
(B) मम्मट
(C) रुद्रट
(D) भामह
[su_spoiler title=”Answer”]विश्वनाथ
[/su_spoiler]
[su_accordion]’सदाभिमानैकघना हिमानिनः’ एक सूक्ति है[/su_accordion]
(A) रामायण में
(B) शिशुपाल वध में
(C) नलचम्पू में
(D) कुमारसंभव में
[su_spoiler title=”Answer”]शिशुपाल वध में
[/su_spoiler]
[su_accordion]”सुजनः खलु भृत्यानुकम्पकः स्वामी निर्धनकोऽपि शोभते।
पिशुनः पुनर्द्रव्यगर्वितो दुष्करः खलु परिणामदारुणाः” इस श्लोक के ग्रन्थ और उसके कवि हैं[/su_accordion]
(A) मृच्छकटिकम् शूद्रक
(B) भर्तृहरि-नीतिशतकम्/भर्तृहरि
(C) किरातार्जुनीयम्/भारवि
(D) मेघदूतम्/कालिदास
[su_spoiler title=”Answer”]भर्तृहरि-नीतिशतकम्/भर्तृहरि
[/su_spoiler]
[su_accordion]”परावभवोऽप्युत्सव एव मानिनाम्’ इस सूक्ति के रचयिता हैं[/su_accordion]
(A) कालिदास
(B) माघ
(C) भारवि
(D) भर्तृहरि
[su_spoiler title=”Answer”]भारवि
[/su_spoiler]
[su_accordion]”ज्वलति चलितेन्धनोऽग्निर्विप्रकृतः पन्नगः फणां कुरुते। प्रायः स्वमहिमानं क्षोभात् प्रतिपघते हि जनः।। यह श्लोक निम्नलिखित में किससे संबंधित है[/su_accordion]
(A) मृच्छकटिकम्/शूद्रक
(B) अभिज्ञान शाकुन्तलम्/मातलि
(C) उत्तररामचरितम्/लव
(D) किरातार्जुनीयम्/द्रौपदी
[su_spoiler title=”Answer”]अभिज्ञान शाकुन्तलम्/मातलि
[/su_spoiler]
[su_accordion]निम्नलिखित वाक्यों में शुद्ध है[/su_accordion]
(A) त्वया सह अहं चित्रं द्रक्षिष्यामि
(B) तव सह अहं चित्रं द्रक्षष्यामि
(C) त्वया सह अहं चित्रं द्रक्ष्यामि
(D) त्वया सः अहम् चित्रं द्रक्ष्यामि
[su_spoiler title=”Answer”]त्वया सह अहं चित्रं द्रक्ष्यामि
[/su_spoiler]
[su_accordion]’साधन चतुष्टय संपन्न’ किसके लिए है[/su_accordion]
(A) संबंध
(B) विषय
(C) अधिकारी
(D) प्रयोजन
[su_spoiler title=”Answer”] अधिकारी
[/su_spoiler]
[su_accordion]’श्रीमद्भगवद्गीता’ में कितने अध्याय हैं?[/su_accordion]
(A) चौदह
(B) सत्रह
(C) अट्ठारह
(D) बीस
[su_spoiler title=”Answer”]अट्ठारह
[/su_spoiler]
[su_accordion]साहित्य-दर्पण में परिच्छेदों की संख्या है[/su_accordion]
(A) दस
(B) आठ
(C) सात
(D) नौ
[su_spoiler title=”Answer”]आठ
[/su_spoiler]
[su_accordion]’लक्षणा’ के 80 भेद किसने किए हैं?[/su_accordion]
(A) वामन ने
(B) विश्वनाथ ने
(C) मम्मट ने
(D) कुन्तक ने
[su_spoiler title=”Answer”]विश्वनाथ ने
[/su_spoiler]
[su_accordion]संकेतिक अर्थ को बताने वाली शक्ति है[/su_accordion]
(A) अभिधा
(B) लक्षणा
(C) व्यञ्जना
(D) तात्पर्या
[su_spoiler title=”Answer”] अभिधा
[/su_spoiler]
[su_accordion]तर्कभाषा के रचयिता हैं[/su_accordion]
(A) गौतम
(B) वात्स्यायन
(C) केशव मिश्र
(D) पतञ्जलि
[su_spoiler title=”Answer”]केशव मिश्र
[/su_spoiler]
[su_accordion]तर्कभाषा के अनुसार पदार्थों की संख्या है[/su_accordion]
(A) सात
(B) सोलह
(C) नौ
(D) दस
[su_spoiler title=”Answer”]सोलह
[/su_spoiler]
[su_accordion]’न्यायदर्शन’ में निम्नलिखित में से कौन से प्रमाण स्वीकृत हैं?[/su_accordion]
(A) प्रत्यक्ष, अनुमान
(B) प्रत्यक्ष, अनुमान, शब्द
(C) प्रत्यक्ष, अनुमान, उपमान, शब्द
(D) प्रत्यक्ष, अनुमान, शब्द, अर्थापत्ति
[su_spoiler title=”Answer”] प्रत्यक्ष, अनुमान, उपमान, शब्द
[/su_spoiler]
[su_accordion]’उत्पत्तिवाद’ के प्रतिपादक हैं[/su_accordion]
(A) भट्ट लोल्लट
(B) शंकुक
(C) भट्ट नायक
(D) अभिनव गुप्त
[su_spoiler title=”Answer”]भट्ट लोल्लट
[/su_spoiler]
[su_accordion]शुद्ध वाक्य है[/su_accordion]
(A) नमस्कृत्वा हरिं गच्छति
(B) नमस्कृत्य हरये गच्छति
(C) नमस्कृत्य हरिं गच्छति
(D) नमस्कृत्वा हरिये गच्छति
[su_spoiler title=”Answer”]नमस्कृत्य हरिं गच्छति
[/su_spoiler]

Leave a Comment

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Scroll to Top