[su_accordion]’बृहत्त्रयी’ के अंतर्गत नहीं है[/su_accordion]
(A) किरातार्जुनीयम्
(B) शिशुपालवधम्
(C) कुमारसम्भवम्
(D) नैषधीयचरितम्
[su_spoiler title=”Answer”]कुमारसम्भवम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’चोरयति’ में धातु है[/su_accordion]
(A) चोर्
(B) चुर्
(C) चोरय्
(D) इनमें से कोई नहीं
[su_spoiler title=”Answer”] चुर्
[/su_spoiler]
[su_accordion]किस नाटक का अंगी रस करुण रस है?[/su_accordion]
(A) महावीरचरितम्
(B) उत्तररामचरितम
(C) वेणीसंहारम्
(D) इनमें से कोई नहीं
[su_spoiler title=”Answer”]उत्तररामचरितम
[/su_spoiler]
[su_accordion]नलचम्पू की कथावस्तु का आधार है[/su_accordion]
(A) शान्ति पर्व
(B) भीष्म पर्व
(C) वन पर्व
(D) सभा पर्व
[su_spoiler title=”Answer”]वन पर्व
[/su_spoiler]
[su_accordion]’नेदीयसि’ का अर्थ है[/su_accordion]
(A) अत्यन्त समीप में
(B) नदी के तल में
(C) न देने के अर्थ में
(D) इनमें से कोई नहीं
[su_spoiler title=”Answer”]अत्यन्त समीप में
[/su_spoiler]
[su_accordion]हारीत किसका पुत्र था?[/su_accordion]
(A) महर्षि अगस्त्य का
(B) महर्षि जाबालि का
(C) महर्षि श्वेतकेतु का
(D) महर्षि विश्वामित्र का
[su_spoiler title=”Answer”] महर्षि जाबालि का
[/su_spoiler]
[su_accordion]कैवल्य को प्राप्त करने वाला/वाली है[/su_accordion]
(A) पुरुष
(B) प्रकृति
(C) मन
(D) अहंकार
[su_spoiler title=”Answer”] पुरुष
[/su_spoiler]
[su_accordion]’ददामि’ किस धातु का रूप है?[/su_accordion]
(A) दद्
(B) धा
(C) दा
(D) दध
[su_spoiler title=”Answer”] दा
[/su_spoiler]
[su_accordion]निम्नांकित काव्य प्रयोजनों में कौन आचार्य मम्मट द्वारा मान्य नहीं है?[/su_accordion]
(A) यश
(B) धनार्जन
(C) प्रीति
(D) व्यवहार ज्ञान
[su_spoiler title=”Answer”] प्रीति
[/su_spoiler]
[su_accordion]विश्वनाथ ने काव्य में वक्रोक्ति को किस रूप में माना है?[/su_accordion]
(A) रीति
(B) गुण
(C) अलंकार
(D) आत्मा
[su_spoiler title=”Answer”]रीति
[/su_spoiler]
[su_accordion]शृंगार रस का स्थायी भाव है[/su_accordion]
(A) शोक
(B) रति
(C) हास
(D) उत्साह
[su_spoiler title=”Answer”] रति
[/su_spoiler]
[su_accordion]’लिम्पतीव तमोऽङ्गानि वर्षतीवाञ्जन नभः’ में अलंकार है[/su_accordion]
(A) अपुहुति
(B) रूपक
(C) उत्प्रेक्षा
(D) सन्देह
[su_spoiler title=”Answer”] उत्प्रेक्षा
[/su_spoiler]
[su_accordion]जहाँ उपमेय में उपमान की सम्भावना होती है, वह अलंकार है[/su_accordion]
(A) उपमा
(B) उत्प्रेक्षा
(C) रूपक
(D) निदर्शना
[su_spoiler title=”Answer”]उत्प्रेक्षा
[/su_spoiler]
[su_accordion]कीदृशाः प्रश्नाः अधीतपूर्वांशानां पुनः स्मरणाय उपयुज्यन्ते?[/su_accordion]
(A) स्मृतिप्रश्नाः
(B) विचारोत्तेजक प्रश्नाः
(C) अवबोधप्रश्नाः
(D) विकासात्मक प्रश्नाः
[su_spoiler title=”Answer”]स्मृतिप्रश्नाः
[/su_spoiler]
[su_accordion]’गुरुः शिष्याय क्रुध्यति!’ वाच्य परिवर्तनं कुरुत।[/su_accordion]
(A) गुरुणा शिष्याय क्रुध्यते
(B) गुरुः शिष्येण क्रुध्यते
(C) गुरुं शिष्याय क्रुध्यते
(D) गुरुणा शिष्यं क्रुध्यते
[su_spoiler title=”Answer”] गुरुणा शिष्याय क्रुध्यते
अधोलिखितं गद्यांशं पठित्वा प्रश्नानामुत्तराणां उपयुक्तविकल्पस्य चयनं कुरुत
देशाटनस्य बहवः लाभाः सन्ति । एतेन वयं सर्वेषां देशानां राजनीतिक सामाजिक सांस्कृतिकं च रूपं ज्ञातुं समर्थाः भवामः, अद्यतनीयो व्यापारः अपि प्रायशः अन्तर्राष्ट्रीयव्यापारः सञ्जातः। कस्मिन् देशे कदा किं च सुलभम् एतस्य ज्ञानं अनिवार्यम्। अत: अनेकान् पदार्थान् प्रासुंदेशाटनं कर्त्तव्यमेव ।
[/su_spoiler]
[su_accordion]’वयं’ पदस्य शब्दः कः?[/su_accordion]
(A) अस्मद्
(B) युष्मद्
(C) अहम्
(D) एतद्
[su_spoiler title=”Answer”]अस्मद्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’सन्ति’ इत्यत्र मूलधातुः कः?[/su_accordion]
(A) आस्
(B) अस्
(C) सन्
(D) सत्
[su_spoiler title=”Answer”]अस्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’कस्मिन्’ शब्दे कि कारकम् ?[/su_accordion]
(A) सम्प्रदानम्
(B) अपादानम्
(C) अधिकरणम्
(D) कारणम्
[su_spoiler title=”Answer”] अधिकरणम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’सञ्जातः’ उपसर्गस्य निधारिणं कुरुत।[/su_accordion]
(A) सञ्
(B) सन्
(C) सम
(D) सम्
[su_spoiler title=”Answer”] सम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’कर्त्तव्यम्:’ अत्र कः प्रत्यय?[/su_accordion]
(A) तव्यत्
(B) शतृ
(C) अनीयर्
(D) यत्
[su_spoiler title=”Answer”] तव्यत्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अन्तर्राष्ट्रीयः’ अत्र कः सन्धिः ?[/su_accordion]
(A) अच्सन्धिः
(B) विसर्गसन्धिः
(C) हल्सन्धिः
(D) प्रकृतिभावसन्धिः
[su_spoiler title=”Answer”]विसर्गसन्धिः
[/su_spoiler]
[su_accordion]’देशाटनं’ इत्यत्र कः समास:?[/su_accordion]
(A) कर्मधारयः
(B) द्विगुः
(C) तत्पुरुषः
(D) द्वन्द्वः
[su_spoiler title=”Answer”] तत्पुरुषः
अधोलिखितं गद्यांशं पठित्वा प्रश्नानामुत्तराणां उपयुक्तविकल्पस्य चयनं कुरुत
प्रयागं: तीर्थराजः कथ्यते। मुगलशासक : अकबरः अस्य नाम स्वकीयस्य इलाही धर्म स्यानुसारेण इलाहबाद : अकरोत् । अत्र गङ्गा-युमना-सरस्वतीनां गङ्गमो भवति । सङ्गमे स्नात्वा जनाः विगतकल्मषाः जायन्ते ऋषे: भारद्वाजस्य आश्रमः अपि अत्रैव आसीत्। प्रयोग प्रति द्वादशवर्षे ‘कुम्भपर्वः भवति।
[/su_spoiler]
[su_accordion]’सङ्गमें स्नात्वा जनाः विगतकल्मषाः जायन्ते।’ वाक्येऽिस्मन् क्रियापदं किम्?[/su_accordion]
(A) स्नात्वा
(B) जायन्ते
(C) सङ्गमें
(D) कल्मषाः
[su_spoiler title=”Answer”]जायन्ते
[/su_spoiler]
[su_accordion]’जनाः’ कस्मिन् वचनेऽस्ति?[/su_accordion]
(A) नास्ति
(B) द्विवचने
(C) एकवचने
(D) बहुवचने
[su_spoiler title=”Answer”] बहुवचने
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अकरोत्’ इत्यत्र क : लकार:?[/su_accordion]
(A) लङ्लकारः
(B) लृट्लकारः
(C) लट्लकारः
(D) लोट्लकार:
[su_spoiler title=”Answer”]लङ्लकारः
[/su_spoiler]