Sanskrit Objective Questions For UP TGT exam
यूपी टीजीटी परीक्षा के लिए संस्कृत के महत्वपूर्ण प्रश्न – TGT ,PGT की भर्ती हर साल अलग अलग राज्यों में निकलती रहती है .आज हम Sanskrit के सबसे महत्वपूर्ण प्रश्न लेकर आया है जो पिछले वर्ष UP TGT Sanskrit की परीक्षा में पूछे गए थे. जो उम्मीदवार UP TGT Sanskrit प्रश्न पत्र की तलाश कर रहे .उन सभी उम्मीदवार के लिए इस पोस्ट में UP TGT Sanskrit solved question paper दिया गया है .जिसे आप खुद भी हल कर सकते हैं और अपनी तैयारी को बेहतर कर सकते हैं और साथ में ही इसके उत्तर दिए गए हैं जिससे आपको इसका सही उत्तर भी मिल जाएगा.
[su_accordion]’कादम्बरी’ किस प्रकार की रचना है?[/su_accordion]
(A) आख्यायिका
(B) इतिहास
(C) कथा
(D) चम्पू
[su_spoiler title=”Answer”]कथा
[/su_spoiler]
[su_accordion]’कदलीदलकुञ्जाभितस्यै तत्कुटीस्य’ समन्तात् पुष्पवाटिका। पूर्वतः
परमपवित्रपानीयं परः सहस्रपुण्डरी-कपटलपरिलसित पतत्रिकुल
कूजितपूजितं पयः पूरितं सर आसीत्।
उपर्युक्त गद्यांश किस रचना से उद्धृत है?[/su_accordion]
(A) कादम्बरी
(B) हर्षचरितम्
(C) शिवराजविजयम
(D) दशकुमारचरितम्
[su_spoiler title=”Answer”]शिवराजविजयम
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अकालकुसूमप्रसवा इव मनोहराकृतयोऽपि’ लोकविनाशहेतवः
शमशानाग्नय इवाऽतिरौद्रभूमयः लैमिरिका इवादूरदर्शिनः उपसृष्टा
इव क्षुद्राधिस्ठितभवनाः श्रूयमाणा अपि प्रेतपरहा इवोद्वेजयन्ति।”[/su_accordion]
(A) शिवराजविजयम
(B) उत्तररामचरितम्
(C) कादम्बरी
(D) दशकुमारचरितम्
[su_spoiler title=”Answer”]शिवराजविजयम
[/su_spoiler]
[su_accordion]शुकनास ने किसे उपदेश दिया?[/su_accordion]
(A) तारापीड को
(B) वैशम्पायन को
(C) चन्द्रापीड को
(D) पुण्डरीक को
[su_spoiler title=”Answer”] चन्द्रापीड को
[/su_spoiler]
[su_accordion]गद्यकार बाण का स्थितिकाल क्या है?[/su_accordion]
(A) षष्ठ शताब्दी ई.
(B) सप्तम शताब्दी ई.
(C) अष्टम शताब्दी ई.
(D) नवम शताब्दी ई.
[su_spoiler title=”Answer”]सप्तम शताब्दी ई.
[/su_spoiler]
[su_accordion]”तेजोद्वयस्य युगपद्व्यसनोदयाभ्यां लोको नियम्यत इवात्मदशान्तरेषु।।” यह किस पात्र का कथन है?[/su_accordion]
(A) काश्यप का
(B) कण्वशिष्य का
(C) अनसूया का
(D) प्रियंवदा का
[su_spoiler title=”Answer”]कण्वशिष्य का
[/su_spoiler]
[su_accordion]उद्गलितदर्भकवला मृग्यः परित्यक्तनर्तना मयूराः। अपेसृतपाण्डुपत्रा मुञ्चत्यश्रूणीव लताः।।। उपर्युक्त पद्य किस पात्र द्वारा कहा गया है?[/su_accordion]
(A) काश्यप द्वारा
(B) अनुसूया द्वारा
(C) प्रियंवदा द्वारा
(D) गौतमी द्वारा
[su_spoiler title=”Answer”]प्रियंवदा द्वारा
[/su_spoiler]
[su_accordion]अभिज्ञानशाकुन्तलम् में ययाति के किस पुत्र का नाम उल्लिखित[/su_accordion]
(A) यदु
(B) तुर्वशु
(C) पुरू
(D) द्रुहयु
[su_spoiler title=”Answer”]पुरू
[/su_spoiler]
[su_accordion]’हितं मनोहारि च दुर्लभ वचः’
यह सूक्ति किस ग्रन्थ में आयी है?[/su_accordion]
(A) अभिज्ञानशाकुन्तलम् में
(B) किरातार्जुनीयम् में
(C) नीतिशतकम् में
(D) मेघदूतम् में
[su_spoiler title=”Answer”]किरातार्जुनीयम् में
[/su_spoiler]
[su_accordion]’निराश्रया हन्त हता मनस्विता’। यह किसकी उक्ति है?[/su_accordion]
(A) काश्यप की
(B) भर्तृहरि की
(C) द्रौपदी की
(D) युधिष्ठिर की
[su_spoiler title=”Answer”] द्रौपदी की
[/su_spoiler]
[su_accordion]”सदानुकूलेषु हि कुर्वते रतिं नृपेस्वमात्येषु च सर्वसम्पदः।” यह किसके द्वारा कहा गया है?[/su_accordion]
(A) द्रौपदी द्वारा
(B) वनेचर द्वारा
(C) दुर्योधन द्वारा
(D) युधिष्ठिर द्वारा
[su_spoiler title=”Answer”]वनेचर द्वारा
[/su_spoiler]
[su_accordion]“स चिन्तयत्येव भियस्त्वदेस्यती रहो दुरन्ता बलवद्विरोधिता।। यह किसके विषय में कहा गया है?[/su_accordion]
(A) युधिष्ठिर से
(B) वनेचर के
(C) दुर्योधन द्वारा
(D) दु:शासन द्वारा
[su_spoiler title=”Answer”]दुर्योधन द्वारा
[/su_spoiler]
[su_accordion]”न क्षुद्रोऽपि प्रथमसुकृतायेक्षया संश्रयाय प्राप्ते मित्रे भवति विमुखः कि पुनर्यस्तथोच्चैः।”
उपर्युक्त सूक्ति किस ग्रन्थ से उद्धृत है?[/su_accordion]
(A) मेघदूतम्
(B) अभिज्ञानशाकुन्तलम्
(C) उत्तररामचरितम्
(D) नीतिशतकम्
[su_spoiler title=”Answer”]मेघदूतम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’स्त्रीणामाघ प्रणयवचनं विभ्रमो हि प्रियेषु” यह सूक्ति किस ग्रन्थ में आयी है?[/su_accordion]
(A) अभिज्ञानशाकुन्तलम
(B) किरातार्जुनीयम्
(C) नीतिशतकम्
(D) मेघदूतम्
[su_spoiler title=”Answer”]मेघदूतम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’मेघदूतम्’ किस छन्द में रचित है?[/su_accordion]
(A) स्रग्धरा
(B) शार्दूलविक्रीडित
(C) मन्दाक्रान्ता
(D) शिखरिणी
[su_spoiler title=”Answer”]मन्दाक्रान्ता
[/su_spoiler]
[su_accordion]’च वर्गस्य’ उच्चारणस्थानं भवति[/su_accordion]
(A) मुखम्
(B) हस्तौ
(C) तालु
(D) दन्ताः
[su_spoiler title=”Answer”] तालु
[/su_spoiler]
[su_accordion]’बालक’ शब्दस्य तृतीयैकवचने रूपं भवति[/su_accordion]
(A) बालकेण
(B) बालकेन
(C) बालकैः
(D) बालकाभिः
[su_spoiler title=”Answer”] बालकेन
[/su_spoiler]
[su_accordion]’पितृ’ शब्दस्य द्वितीया-बहुवचने रूपं भवति[/su_accordion]
(A) पितरम्
(B) पितुः
(C) पितृन
(D) पितरान्
[su_spoiler title=”Answer”] पितरान्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’युष्मद्’ शब्दस्य पञ्चम्येकवचने रूपं भवति[/su_accordion]
(A) युष्मत्
(B) युष्मभ्यम्
(C) त्वत्
(D) त्वयि
[su_spoiler title=”Answer”]युष्मभ्यम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’गुरवे’ इति रूपमस्ति[/su_accordion]
(A) चतुर्थी-एकवचनस्य
(B) पञ्चमी-एकवचनस्य
(C) षष्ठी-एकवचनस्य
(D) तृतीया-एकवचनस्य
[su_spoiler title=”Answer”] पञ्चमी-एकवचनस्य
[/su_spoiler]
[su_accordion]’दृश्’ धातोः लट् लकारस्य प्रथमपुरुष बहुवचने रूपमस्ति[/su_accordion]
(A) द्रक्ष्यति
(B) द्रक्ष्यन्ति
(C) पश्यति
(D) पश्यन्ति
[su_spoiler title=”Answer”]द्रक्ष्यति
[/su_spoiler]
[su_accordion]’सेव्’ धातोः लङ् लकारे उत्तमपुरुष एकवचने रूपं भवति[/su_accordion]
(A) असेवत
(B) असेवन्त
(C) असेवे
(D) असेवथाः
[su_spoiler title=”Answer”]असेवन्त
[/su_spoiler]
[su_accordion]’पा’ धातोः विधिलिङ् लकारे मध्यमपुरुष बहुवचने रूपं[/su_accordion]
(A) पिबेत्
(B) पिबामि
(C) पिबेतम्
(D) पिबेम
[su_spoiler title=”Answer”] पिबेतम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अस्’ धातो: लृट् लकारे प्रथमपुरुष एकवचने रूपं भवति[/su_accordion]
(A) अस्ति
(B) भविष्यामि
(C) भविष्याति
(D) भविष्यन्ति
[su_spoiler title=”Answer”]भविष्यामि
[/su_spoiler]
[su_accordion]’थ’ व्यञ्जनस्य उच्चारणस्थानं भवति[/su_accordion]
(A) तालुः
(B) मूर्धा
(C) कण्ठः
(D) दन्ताः
[su_spoiler title=”Answer”]कण्ठः
[/su_spoiler]
[su_accordion]’………….. सह बालक : गच्छति।’ अत्र रिक्तस्थाने शुद्धरूपं भविष्यति[/su_accordion]
(A) पिता
(B) पितरम्
(C) पित्रा
(D) पित्रे
[su_spoiler title=”Answer”]पित्रा
[/su_spoiler]
[su_accordion]’बालकेन मोदकं रोचते।’
अत्र रेखाङ्कितपदे शुद्धरूपं भविष्यति[/su_accordion]
(A) बालकम्
(B) बालकाय
(C) बालकात्
(D) बालकस्य
[su_spoiler title=”Answer”]बालकाय
[/su_spoiler]
[su_accordion]’नृपः दुर्जनं क्रुध्यति।’ रेखाङ्कितपदे शुद्धरूपं भविष्यति[/su_accordion]
(A) दुर्जनेन
(B) दुर्जनात्
(C) दुर्जनस्य
(D) दुर्जनाय
[su_spoiler title=”Answer”] दुर्जनेन
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अभितः परितः योगे’ विभिक्तिः भवति[/su_accordion]
(A) प्रथमा
(B) द्वितीया
(C) तृतीया
(D) चतुर्थी
[su_spoiler title=”Answer”]द्वितीया
[/su_spoiler]
[su_accordion]’नायकः’ इत्यस्य पदस्य संधिविच्छेदः अस्ति[/su_accordion]
(A) ने+अक:
(B) नै+अकः
(C) नौ+अंक:
(D) नौ+अकः
[su_spoiler title=”Answer”]नै+अकः
[/su_spoiler]
[su_accordion]’इति+अपि’ अत्र संधिः भविष्यति[/su_accordion]
(A) इत्यपि
(B) इत्यापि
(C) इतिपि
(D) इतीपि
[su_spoiler title=”Answer”] इत्यपि
[/su_spoiler]
[su_accordion]’वागीशः’ अत्र संधिः अस्ति[/su_accordion]
(A) श्चुत्व
(B) जशत्व
(C) ष्टुत्व
(D) उत्व
[su_spoiler title=”Answer”]जशत्व
[/su_spoiler]
[su_accordion]’वनौषधिः’ अत्र संधिविच्छेदः अस्ति[/su_accordion]
(A) वनौषधिः वनो+औषिधिः
(B) वनो+ औषिधि,
(C) वन + औषधि
(D) वने+ओषधि,
[su_spoiler title=”Answer”]वन + औषधि
[/su_spoiler]
[su_accordion]प्रायेण उत्तरपदार्थ प्रधान : भवति[/su_accordion]
(A) अव्ययीभाव समासे
(B) तत्पुरुष समासे
(C) बहुव्रीहि समासे
(D) कर्मधारय समासे
[su_spoiler title=”Answer”]कर्मधारय समासे
[/su_spoiler]
[su_accordion]’नीलोत्पलम्’ अस्मिन् पदे समासः अस्ति[/su_accordion]
(A) द्विगुः
(B) द्वन्द्वः
(C) कर्मधारयः
(D) बहुव्रीहिः
[su_spoiler title=”Answer”]कर्मधारयः
[/su_spoiler]
[su_accordion]’अधिहरि’ अस्मिन् पदे समासः अस्ति[/su_accordion]
(A) तत्पुरुषः
(B) अव्ययीभावः
(C) द्विगुः
(D) बहुव्रीहिः
[su_spoiler title=”Answer”] अव्ययीभावः
[/su_spoiler]
[su_accordion]’रामकृष्णौ’ अस्मिन् पदे समास-विग्रहः अस्ति[/su_accordion]
(A) रामःच कृष्ण:च
(B) रामम् च कृष्णम् च
(C) रामेण च कृष्णेन च
(D) रामःच:राम:च
[su_spoiler title=”Answer”]रामःच कृष्ण:च
[/su_spoiler]
[su_accordion]’कथितः’ अत्र धातुः प्रत्ययश्च स्तः[/su_accordion]
(A) कथ्+क्त
(B) कथ्+क्तवतु
(C) कथ्+शतृ
(D) कथ्+शानच्
[su_spoiler title=”Answer”]कथ्+शतृ
[/su_spoiler]
[su_accordion]’छात्रेषु मोहनः पटुतमः।’ रेखाङ्कितपदे प्रत्ययः अस्ति[/su_accordion]
(A) तरप्
(B) तमप्
(C) क्तवतु
(D) तुमुन्
[su_spoiler title=”Answer”]तमप्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’मया पाठः पठनीयः।’ रेखाङ्कितपदे प्रत्ययः अस्ति[/su_accordion]
(A) तव्यत्
(B) अनीयर्
(C) तमप्
(D) क्त्वा
[su_spoiler title=”Answer”]तव्यत्
[/su_spoiler]
[su_accordion]116 ‘मोहन गेंद से खेलता है।’ अस्य वाक्यस्य संस्कृत अनुवादः अस्ति[/su_accordion]
(A) मोहन: कन्दुकात् क्रीडति
(B) मोहन: कन्दुकं क्रीड़ति
(C) मोहन: कन्दुकेन क्रीडति
(D) मोहन: कन्दुकाय क्रीड़ति
[su_spoiler title=”Answer”] मोहन: कन्दुकेन क्रीडति
[/su_spoiler]
[su_accordion]’वह विद्यालय की ओर जाता है।’ अस्य वाक्यस्य संस्कृतानुवादः अस्ति[/su_accordion]
(A) सः विद्यालस्य प्रति गच्छति
(B) सः विद्यालयेन प्रति गच्छति
(C) सः विद्यालयात् प्रति गच्छति
(D) सः विद्यालयं प्रति गच्छति
[su_spoiler title=”Answer”]सः विद्यालयेन प्रति गच्छति
[/su_spoiler]
[su_accordion]’वह ब्राह्मण को धन देता है।’ अस्य वाक्यस्य संस्कृतानुवादः अस्ति[/su_accordion]
(A) सः विप्रं धनं ददाति
(B) सः विप्रेण धनं ददाति
(C) सः विप्राय धनं ददाति
(D) सः विप्रस्य धनं ददाति
[su_spoiler title=”Answer”]सः विप्रेण धनं ददाति
[/su_spoiler]
[su_accordion]’उ’ स्वरस्य उच्चारणस्थनं भवति[/su_accordion]
(A) कण्ठः
(B) तालु
(C) मूर्धा
(D) ओष्ठौ
[su_spoiler title=”Answer”]तालु
[/su_spoiler]
[su_accordion]’ऋ’ स्वरस्य उच्चारणस्थानं भवति[/su_accordion]
(A) दन्ताः
(B) जिह्वा
(C) मूर्धा
(D) कण्ठः
[su_spoiler title=”Answer”] मूर्धा
[/su_spoiler]
[su_accordion]’य’ वर्णस्य उच्चारणस्थानं विद्यते[/su_accordion]
(A) कण्ठः
(B) मूर्धा
(C) तालु
(D) दन्ताः
[su_spoiler title=”Answer”]तालु
[/su_spoiler]
[su_accordion]’लु’ वर्णस्य उच्चारणस्थानं भवति[/su_accordion]
(A) नासिका
(B) दन्ताः
(C) ओष्ठौ
(D) कण्ठः
[su_spoiler title=”Answer”]दन्ताः
[/su_spoiler]
[su_accordion]’ओ’ स्वरवर्णस्य उच्चारणस्थानं विद्यते[/su_accordion]
(A) कण्ठोष्ठम्
(B) दन्तोष्ठम्
(C) कण्ठतालु
(D) जिह्ववामूलम्
[su_spoiler title=”Answer”]कण्ठोष्ठम्
[/su_spoiler]
[su_accordion]ऊष्मवर्णः वर्तते[/su_accordion]
(A) र्
(C) प्
(B) ह्
(D) व्
[su_spoiler title=”Answer”]ह्
[/su_spoiler]
[su_accordion]’नदी’ शब्दस्य द्वितीयाविभक्तेः बहुवचने रूपं भवति[/su_accordion]
(A) नद्या
(B) नदीन्
(C) नदीः
(D) नद्यः
[su_spoiler title=”Answer”] नद्यः
[/su_spoiler]
इस पोस्ट में आपको UP TGT exam Sanskrit Practice Paper sanskrit tgt mock test paper sanskrit grammar objective questions sanskrit grammar objective questions pdf download sanskrit mcq question answer up tgt sanskrit solved paper tgt sanskrit practice set pdf sanskrit objective type question in hindi यूपी टीजीटी संस्कृत प्रश्न पत्र से संबंधित काफी महत्वपूर्ण प्रश्न उत्तर दिए गए है यह प्रश्न उत्तर फायदेमंद लगे तो अपने दोस्तों के साथ शेयर करें और इसके बारे में आप कुछ जानना यह पूछना चाहते हैं तो नीचे कमेंट करके अवश्य पूछे.